Ženy a muži, co nám přinese přijetí našich jinakostí

Poslední dny hodně vnímám, jak má ženská část potřebuje kultivovat a posilovat. Nejen já, ale i v mém okolí ženy řeší svoji emotivnost v různých situacích, nepřijímají ji a dokonce tvrdí, že by to takové být neměly.

Uvědomila jsem si, jak se já sama poslední dny chovám v některých situacích jaksi hruběji, což jsem dřív nevnímala. Šla jsem si po tom pocitu hlouběji. Došla jsem k tomu, že se tak chovám ve chvílích, kdy se nepřijímám se svými emocemi, nebo když si myslím, že nebudu přijímaná. Že když budu po svém a to zcela, budu nepřijatelná. Tudíž nemilovatelná. Pěkná past, že?

Když se budeme, teď mluvím za ženy, stále držet na uzdě, potlačovat sebe sama, neprojevovat se tak, jak je nám přirozené, muži  nebudou mít zpětnou vazbu, my se nebudeme rozhodně cítit dobře, když se budeme stále ovládat a potlačovat.  Takže tudy cesta nevede.

A kudy tedy? Přes přijetí sebe sama. A přes to, abychom si vzpomněli, co je přirozené pro ženy a pro muže. Přes uzdravování starých bolestí, protože mezi muži a ženami je jí mnoho i za naše předky.

A na ten popud mých myšlenkových pochodů a toho, s čím se na mě obracíte, vzniklo zamyšlení.

Tam,  kde se muži vyzdvihují a ženy ponižují nebo na opak, tam, kde jsou ženy zesměšňovány za své emoce a za jakékoli své  projevy a tam, kde jsou muži nazývání sobci nebo agresory, co si jdou jen za svým … tam nikdy nebude láska.  Tam se nebudou cítit milovaní ona ani on.

Tam nebude ani krásné a hluboké milování, po kterém naprosto stejně muži i ženy touží.

Láska je respektování obou energií. Respektování emocí ženy, její potřeba mluvit o pocitech, její nelogičnost, respektování jejích potřeb pečovat, rozhodování podle pocitů a mnohé další.  Tak i respektování muže, který se orientuje na výkon, strategicky cílí, potřebuje být občas sám, potřebuje mnohem víc adrenalinu než žena a v myšlení je spíše analytický.

Láska je respektování obou energií.

A když přijmeme naše rozdílnosti, uvědomíme si, že to jsou dary, nebo si spíše vzpomeneme, že je to naše přirozenost hluboko uvnitř, budeme se radovat i z milování.

Muž přirozeně touží po tom, aby se mu žena otevřela, pozvala ho dál a oddala se mu a žena přirozeně touží se oddat mužské síle.

K tomu dochází jen ve vzájemném přijetí a lásce.

Nedávno jsem někde četla: Dost bylo terapií, stačí láska a přijetí. V tom láskyplném prostředí se hojí všechny rány V lásce se totiž můžeme otevřít. Můžeme říct, že nás něco zraňuje nebo nám něco chybí. Nemusíme se bát výsměchu nebo toho, že naše trápení druhý pouze přejde nebo obviní.

Když žena cítí důvěru, bezpečí a lásku, zcela se otvírá a muže zve…  Když se muž cítí přijímaný, milovaný, otvírá své srdce.  

Pokud se toto děje, pak je milování posvátné a léčivé, sexuální energie je esencí, která oživuje a přináší radost, vize a následnou energii k jejich realizaci…. Ano, to vše je sexuální energie…

Proto je úžasné, jak jsme rozdílní. Proto je třeba, abychom si na to vzpomněli a uzdravili staré bolesti. Mnohdy uzdravujeme za celý rod.

A co bych ráda řekla závěrem? To, že přijetí začíná u každého z nás přijetím sebe sama, to že když se tohle podaří, naprosto automaticky přijímáte druhé

Foto zdroj www.pixybay.com

 

Naďa Suchánková
Mou vášní je hledání souvislostí a nových možností na cestě k životu v pohodě a radosti. Provázím lidi na jejich cestě nalézání sebe sama, aby mohli žít život, o kterém sní. Můj příběh si přečtěte zde >> Jsem autorkou eBooku Kamarádkou se svými pocity a emocemi >>
Komentáře